Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zajímavosti z anatomie holubů

23. 10. 2010
 

Pigeon Skeleton from Mary Riley on Vimeo.

Holub bývá zpravidla popisován jako typický představitel ptáků. Tělo má kompaktní a lehké. Opěrná plocha při rozevřených křídlech a ocasu je vzhledem k hmotnosti neobyčejně velká.

Kůže je tenká, bez žláz, jedinou žlázou je nadocasní (kostrční) žláza. Tato žláza slouží k promaštění peří. Plemena, která tuto žlázu nemají, nahrazují promaštění zvláštním peřím, které uvolňuje jemné úlomky (pudr), jimiž je peří prostoupeno, a tak odolává smáčení.

Opeření - holub nemá, nebo má jen velmi málo prachového peří. Peří se každoročně obnovuje (pelichání) v určitém pořádku. Mláďata jsou po vylíhnutí kryta jen chmýřím, jež může být dlouhé a husté (při budoucím intenzivním vybarvení), nebo krátké a řídké (při budoucím rozředěném vybarvení). Barva peří je jednak dána jeho pigmentací, tak i rozkladem světla ve zvláštní struktuře pera (lesk). Všechno peří drží v kůži holuba poněkud volně, proto se povede holubům uniknout, i když je chytí dravec. Peří nepředstavuje pouze izolační vrstvu před počasím, ale zvětšuje objem a aerodynamické vlastnosti těla. Většina plemen holubů má pera, která více způsobují  hluk, takže při napadení hejna predátorem se holubi mohou vzájemě varovat "zahvízdáním" křídelních letek.  Některá plemena mají různé okrasné ozdoby.

Kostra je pevná a lehká, což je dáno jednak srůstem kostí, i obratlů, ale i tím, že ptáci mají duté kosti, plněné vzduchem. Tyto duté kosti nejsou jen duté, to by byly moc křehké. Mají uvnitř jakousi "trámovou" konstrukci, která tyto kosti zevnitř zpevňuje.

Svalstvo - nejmohutnější jsou létací hrudní svaly, které mávají křídlem směrem dolů. Pod nimi jsou menší svaly, které křídlo zvedají. Na hlavě schází žvýkací svaly.

Smyslové ústrojí - nejdokonalejší je zrak, který je hlavním orientačním smyslem. Dobře vyvinutý je i sluch. Naopak čich a chuť jsou vyvinuty špatně. Ale někteří vědci prokázali, že holubi cítí vůni svého okolí, a dokáží si ho zapamatovat. Zejména levá nosní dírka byla zjištěna j.ako důležitá při hledání svého domova, a pomáhá jim v orientaci.

Oko - holub se dokáže delší dobu bez mrknutí oka dívat přímo do slunce. Pokusy ukázaly, že sítnice oka holuba se nepoškodí ani přímým ozářením laserovými paprsky s energií 0,05 J. Oko holuba má také zvláštní schopnost registrovat pouze objekty pohybující se stejným směrem, a nereagovat přitom na objekty, které se pohybují jinými směry. Kromě včel vidí barvu i mnozí jiní živočichové. Smyslový epitel sítnice holubů, slepic a jiných živočichů, přizpůsobených převážně na život při denním světle, tj. v podmínkách vyšších intenzit světla, obsahuje prakticky jen čípky. Ryby, motýli, ptáci a plazi mohou vidět barvu, ale většina zvířat ji vidět nemůže. 

Trávící soustava - dlouhý jícen se rozšiřuje na dvojité vole, které slouží k nahromadění a nabobtnání potravy. V době hnízdění se v něm ze stěn vytváří kašovité „holubí mléko“ pro první výživu mláďat. Po voleti je první, tenkostěnný žaludek, který vylučuje trávící šťávy. Za ním je mohutný svalnatý žaludek, ve kterém se, za pomocí kaménků a písku, jež holub sbírá, potrava drtí (náhrada zubů). Dlouhé tenké střevo slouží k trávení potravy, při dvanáctníku je mocný pankreas. Játra nemají žlučník, žluč,důležitou pro trávení,vylučují žlučovodem přímo do střeva. Holubi krmí svá mláďata po vylíhnutí kašičkou podobnou mléku, která se jim tvoří ve voleti odlupováním buňek z jeho vnitřní strany. U holuba domácího trvá vlučování této kašičky asi 18 dnů, u holubů hřivnáčů a doupňáků, ve volné přírodě poněkud déle. U holuba domácího se již po pěti dnech objevují ve volátcích mláďat nabobtnalá zrníčka, kterými je rodiče krmí. Holubi ve volné přírodě tak brzy svá mláďata zrním nekrmí, a pokud se tato mláďata dají na dokrmení domácím holubům, tak brzy hynou na záněty volete

Vnitřní orgány - uloženy v centrální tělní dutině. Tím se velmi snižuje celková hmotnost těla. Dále se, za účelem snížení hmotnosti, šetřilo na vnitřních orgánech. Chybějící zuby a žvýkací svaly převzal svalnatý žaludek. Zcela chybí močový měchýř, slepá střeva. U samic je vyvinut jen levý vaječník s vejcovodem. Nejsou vyvinuty zevní pohlavní orgány. Dutiny  dutých kostí, zejména v křídlech, jsou propojeny s vzdušnými plicními vaky. Vzdušné vaky jsou mezi vnitřními orgány a tělní stěnou. Plíce jsou před těmito vaky, takže získávají kyslík při nádechu, i výdechu. Při letu se dýchací pohyby mohutného hrudníku synchronizují s létacím svalstvem. Tím je nejen snížena hmotnost, ale zejména se ulehčuje dýchání, a pták se při letu "nezadýchá".  Ptáci nemají bránici, která by podporovala dýchání. Srdce se nachází takřka ve středu těla, v jeho těžišti.

Oběhová soustava - ptačí srdce má mnohem více svalových vláken, než srdce savců. Také jeho velikost je značně větší, než u savců. Holubí srdce je až 13% z cekové hmotnosti holubího těla (člověk má srdce vážící 4% z cekové hmotnosti těla).  Počet tepů srdce je také zajímavý, v klidu 220 tepů za minutu, za stresu a letu se samozřejmě zvýší. Teplota těla je zhruba 40°C.

Autorem stránek http://kotrlak.estranky.cz je Miroslav Matula, chovatel holubů plemene rakovnický kotrlák

Kopírování článků povoleno, neužívejte dílo komerčně, uvedte autora

- je tvořena velkými, třídílnými ledvinami, močový měchýř chybí. Močovod ústí společně s tlustým střevem a pohlavními orgány do společné kloaky. Hustá moč tvoří bělavý povlak na trusu. Pohlavní ústrojí samce tvoří jen dvě varlata, samice má jen jeden vaječník (levý) umístěný při ledvinách.

Dýchací ústrojí - v rozvětvení průdušnice je hlasový orgán - syrinx. Plíce jsou malé a nepohyblivé, bronchy jimi procházejí, a ústí do několika vzdušných vaků, z nichž jdou výběžky do dutých kostí. K okysličování krve dochází jak při vdechu, tak při výdechu. Toto dvojité dýchání je nutné pro zvýšenou práci svalů při letu. Dýchání je spojeno s máváním křídly, takže pták se nemůže „udýchat“. Krevní oběh je dokonalý, Má plně oddělené srdeční komory a předsíně, takže okysličená krev se nemísí s neokysličenou.

Tělo holuba je přizpůsobeno k vysoké spotřebě a výdeji energie, jež se musí dodávat v koncentrované podobě v kvalitních zrninách. Holub je převážně býložravec, převážně se živí semeny, živočišné bílkoviny si nahrazuje hlavně vysokým podílem luskovin v potravě. Nadbytek draslíku v rostlinné potravě musí být kompenzován přídavkem soli (původně slaným pískem na mořském pobřeží), nedostatek vápníku který jedůležitý pro stavbu kostí i vaječných skořápek, přídavkem vápna (původně vápennými ulitami mlžů). Pije sáním, což je u ptáků zvláštnost.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář